Hahaha vs. Hehehe

V reálném životě jsem velký smíšek a v posledních letech se ze mě v e-mailech, chatech a zprávách stává velký „haha“. Když řeknete něco vtipného, napíšu několik „ha“. Takhle se směju elektronicky. Uvědomuji si, že to není nijak zvlášť důstojné. Díky mým „haha“ vypadám stejně jako na fotkách z večírků: s otevřenou pusou, hlasitě a trochu vulgárně. Když napíšete „hahaha“, vypadáte jako blázen, ale na druhou stranu, smích taky. S tímto stavem jsem se smířil a moji přátelé většinou také. Mám rád dobromyslnou reprezentaci toho, jak moc se smějeme a jak moc to děláme. Někteří z mých přátel jsou nad věcí – „ha“ nedělají moc nebo vůbec, což ve mně vyvolává rozpaky. Přijímají zábavnou zádumčivost jako normální průběh událostí a vesele tlačí na pilu, bez velkého hloupého „ha-ha“. To já nedokážu. Dokonce i mezi těmi královskými bígly se musím smát dál.

Termínům e-smíchu – „ha ha“, „ho ho“, „hee hee“, „heh“ – rozumí implicitně téměř každý. V posledních letech se však objevuje stále populárnější novinka: „hehe“. Není divu, že nám ho vnucuje mládež. Co to znamená?

Začněme od základů. Základní jednotkou psaného smíchu, kterou už dlouho známe z knih a komiksů, je „ha“. „Ha“ je jako lego, stavebnice, z níž můžeme stavět složitější veselohry. Zní to jako skutečný smích. Ha! „Ha“ je průhledné, stejně jako „řekl“. Pokud chatujete nebo píšete SMS, jediné „ha“ znamená, že došlo k vtipu, a vy před ním uctivě smekáte klobouk, ale víc si nezaslouží. Když řeknu něco vtipného a dostanu jedno „ha“, je to opravdový kopanec do zubů. Pokud pronesu mírný postřeh, „ha“ je prostě skvělé.“

Citlivým standardem v chatovém smíchu je prosté, klasické „haha“: uctivý smích. „Haha“ znamená, že se upřímně bavíte a že jste se možná trochu zasmáli i v reálném životě. (Zpěvavé „ha ha“ ve stylu Nelsona Muntze je samozřejmě něco úplně jiného – to svým přátelům neděláme. Existuje také sarkastické „ha ha“, připomněl mi jeden britský kolega: je zvyklý číst „ha ha“ jako „Oh, ha ha“, jako: Aren’t you a wag. „Ale já se to učím číst jako dobré,“ řekl. Chudák.) „Hahaha“ znamená, že jste opravdu pobaveni: teď vaříte. Víc než tři „ha“ znamenají, že radost vzlétá. Když to děláte, smějete se u svého stolu a kolegové vás slyší, nebo oběma rukama píšete SMS, mlaskáte a smějete se dál. Někdo zlobil a bavil se: skandální poznámka, znělka, břišní smích, prvotřídní věci. Pokud se věci úplně zbanalizují, můžeš tam hodit pár „j“, protože jsi příliš neschopný radostí, abys psal pořádně.

Mám tendenci dávat mezi „ha“ mezery, ale pokud se směju a píšu jako dům v plamenech, vynechávám je. Pokud se chystám ztratit koule, použiju všechna velká písmena, možná vykřičník, ale v tu chvíli jsou vykřičníky většinou zbytečné. Můj telefon má autokorekci „haha“, která z přiměřeně dobrého smíchu udělá vyšinutou slátaninu – nesouvislé hahhhahaahhhh nebo šílené HAHAHAHAHAHA – a pokud stisknu tlačítko odeslat dřív, než to zachytím, pošlu odvolávku. Musíte být s těmi velkými písmeny rozumní – upřímní v tom, jak prudce se smějete a jak jste při smyslech.“

V lexikonu jsou i jiné výrazy. „Heh“ je pro jakousi uspokojivě dobrou pointu, hezky sdílenou chvilku, s možným nádechem přízemní vulgarity. „Ho ho“ označuje, že někdo potřebuje mírně pokárat po špatném vtipu, jako když se kamarád zmínil o „věcech z Genesis“ a já, protože jsem věděl, že myslí Noemovu archu, jsem napsal něco o Philu Collinsovi a Peteru Gabrielovi. To bylo pod mou úroveň a zasloužil jsem si „ho ho“ nebo něco horšího. (Můj kamarád, který často používá jedno „ha“, „heh“ nebo „ho ho“, je zároveň mým kamarádem, který se nejvíc zdráhá plácnout. Pokud z něj dostanete plácnutí nebo „ha ha“, je to den v červeném poli. Kdyby někdy napsal „hahaha“, odvezl bych ho na pohotovost). „Hee hee“ je roztomilé a spiklenecké. Hee hee, drbeme v koutě! Hee hee, napsal mi! Hee hee, není život skvělý! Je to podobné jako „tee hee“, které je nesmírně roztomilé. Možná až příliš roztomilé. Pokud říkáte „tee hee“, jste zamilovaní, krásně závratní nebo máte něco za lubem. Možná byste se měli trochu uskromnit.

Pak je tu ještě tajemné „hehe“. „Hehe“ je elektronický smích mladšího člověka. Moje nevlastní sestra ho používá a je to člověk, který také říká „hiiii“ – ale, což mě uklidňuje, je také jedním z nejlepších hahahaha-řů v oboru. Kamarád, kterému je třicet a je bystrý a má přátele všeho věku, používá „hehe“. Připadá mi to okouzlující – je dokonalý pravopisec, píše živě a upraveně a jeho „hehe“ je zvláštní záhadou. Vím, co znamenají: přátelské, trochu potutelné chichotání při společném vtipu. Ale proč to jedno „e“?“

Považuji „hehe“ za „woah“ smíchu – zvláštní, ale dost častý překlep běžného výrazu společenské komunikace. Myslím, že je to „hee hee“, náš spiklenecký kamarád, roztomile zkrácený na délku „haha“ poněkud bizarním způsobem. Je to spíš mužské „hee hee“ – doslova hromada „he“? Je to zmačkané „heh“ s nějakým filigránem? Je to něco mezi „haha“, „hee hee“ a „heh“?

Nejprve jsem se ptal lidí v mém věku a starších. (Je mi dvaačtyřicet.) Jeden televizní spisovatel řekl: „‚Hehehe‘ mi připomíná Scooby-Doo. Ledaže by to bylo ‚heh‘ jako ‚hepatitida‘?“ „Ne. Dobrý postřeh: Scoobyho smích je záludná, hudební série „hehehe“. A není to žádný hláskovač. (Nemyslím si, že je to „heh“ jako „hepatitida“.) Spisovatel a profesor, který navštívil kancelář, řekl, že to používají jeho studenti, což ho zmátlo. Představuje si, že to zní jako vznešené „Hee-hee-hee!“, což podle jeho výslovnosti byl vzdušný zvuk la-di-da, který evokoval šňupání brandy a slintání. I on si musí připomínat, že to má číst jako standardní chichotání.

Takže, hnidopišství: samotné hehe-her. Jedna uživatelka uvedla, že si pod pojmem „hehe“ představuje „spíše ďábelské chichotání a méně přímočaré třeštění“. To je rozhodně hehe. Její kamarádka si o něm myslí, že je to „skrytější smích“ a vyslovuje ho „hehehe“, a řekla, že může být „zlý nebo soukromý a sdílený“. Bylo to něco jako „hee hee“ a „heh heh“ smíchané dohromady? Zeptal jsem se. Ano, bylo, řekla. Dobrodružný spisovatel ve věku kolem třiceti let souhlasil, že je to rozpustilý smích, vyslovovaný jako „heh heh“, a řekl, že to používá, aby naznačil, že je „superpříjemný“, a jako „jakýsi uzel na ukončení zpětné výměny názorů“. Pokud cítí, že ve výměně názorů je „malá dávka trapnosti“, použije „hehehe“, aby ji rozpustil nebo proti ní obě strany naočkoval. Při popisu mával rukama a já si představil pekaře, který používá polevu, aby zakryl nedokonalosti dortu.

Můj bystrý přítel, jehož používání „hehe“ vyprovokovalo všechny tyto otázky, řekl, že „hehe“ je jedno z jeho oblíbených slov. Vyslovuje ho „heh heh“, aby naznačil mírné pobavení, „aniž by se musel uchylovat ke smajlíkům, LOL nebo ROTFL“. Řekl, že „haha“ označuje „vážnější pobavení“ a přidává další „ha“ pro „vážnější veselí“. Napsal: „V mém slovníku však nic takového jako „hehehe“ neexistuje.“ Zaznamenáno.

Jiný mladý „hehe“-ista si myslí, že je to „hee-hee“, neví, kde to pochytil, a těší ho, že mu to pomáhá vyhnout se starším výrazům jako „hahaha“ a „LOL“. „Musím mít věci aktuální,“ napsal mi v chatu.

To je přesně to, co jsem tušil a čeho jsem se obával: zatímco já si ve středním věku procházím ha-ha-, mladší lidé vymysleli nový smích. Dobře jim tak. Dělají „ha-ha-ha“ profesorům, kteří slyší „ha-ha-ha“; konspirují se čtyřicátníky zmatenými termíny konspirace. Jsem rád, že se všichni dobře bavíme. Pokud mě omluvíte, jdu se podívat na „Hee Haw“.