MacTutor

Biografie

Evelyn Boyd Granville se v rodině jmenovala Boyd, takže vyrůstala jako Evelyn Boyd. Jméno Granville, pod kterým je nyní známá, přijala po svém druhém sňatku, ale pro zjednodušení ji budeme během tohoto článku označovat jako Granville i od jejích dětských let.
Otcem Evelyn Boyd Granville byl William Boyd, který měl různá zaměstnání, mimo jiné domovníka, šoféra a poslíčka. Matkou Evelyn byla Julia Boydová; před sňatkem pracovala jako sekretářka, ale kvůli výchově rodiny se práce vzdala. Velká hospodářská krize začala v roce 1929, kdy bylo Granvillovi pět let, a v roce 1932 byla čtvrtina dělníků ve Spojených státech bez práce. Granvillin otec během Velké hospodářské krize pracoval jako prodavač zeleniny z nákladního auta, a přestože rodina byla chudá, vždy měla co jíst a kde bydlet.
William a Julia Boydovi se rozešli, když byla Granville ještě malá, a spolu se svou o osmnáct měsíců starší sestrou ji matka vychovávala v afroamerické komunitě ve Washingtonu. Velkou roli v Granvillině výchově hrála také sestra Julia Boydová, která byla více akademicky založená než Granvillina matka, a proto Granvilla v tomto směru silně ovlivňovala a podporovala. Po rozchodu s Williamem Boydem se Julia vrátila k práci, aby uživila rodinu a vydělávala si jako služebná. Nakonec pracovala pro Úřad pro rytectví a tisk ve Washingtonu jako kontrolorka měny a známek. Ve stejné organizaci získala práci i Juliina sestra, které se nepodařilo získat místo učitelky.
Granvilleová napsala :-

Jako dítě vyrůstající ve třicátých letech ve Washingtonu jsem si uvědomovala, že segregace klade na černochy mnohá omezení, …. Člověk však denně přicházel do styku s černochy, kteří si ve společnosti vydobyli své místo; slyšeli jsme a četli o jednotlivcích, jejichž úspěchy přispívaly k dobru všech lidí. Tito lidé, muži a ženy, nám sloužili jako vzory; vzhlíželi jsme k nim a kladli jsme si za cíl být jako oni. Vzdělání jsme přijímali jako prostředek, jak se povznést nad omezení, která se na nás snažila klást společnost plná předsudků.

Granville navštěvovala základní školu, nižší střední školu a gymnázium ve Washingtonu D.C. Ve škole byla šťastná a byla vynikající žákyní. Od té doby toužila po kariéře učitelky :-

Viděla jsem černošky – atraktivní, dobře oblečené ženy – učit ve škole a chtěla jsem být učitelkou, protože nic jiného jsem neviděla. Nebyla jsem si vědoma žádné jiné profese.

Střední škola, kterou navštěvovala, byla Dunbar High School. Byla to akademicky zaměřená škola pro černošské studenty, která měla za cíl posílat své žáky na nejlepší univerzity, a Granville zde silně podporovali dva její učitelé matematiky Ulysses Basset a Mary Cromwellová. Během studia na Dunbar High School se rozhodla, že po maturitě chce pokračovat ve studiu na Smith College, ale plně si uvědomovala, že její matka není schopna ji finančně podporovat při studiu na College :-

První rok jsem nedostala stipendium na , a později mi řekli, že nechápou, jak si proboha chudé dítě jako já může dovolit tam jít. … První rok pomáhala mé matce teta. Po prvním roce jsem samozřejmě stipendium dostala. Bydlela jsem v družstevním domě, v létě jsem pracovala a byla jsem schopná. Po prvním roce už to pro mě nebyla finanční zátěž.

Ve skutečnosti matka i teta Granville věnovaly 500 dolarů na financování studia po dobu jednoho roku, než získala stipendia, která jí pomohla financovat zbytek studia na Smith College. Letní práce, o níž se zmiňuje ve výše uvedeném citátu, se konala v Národním úřadu pro normalizaci.
Po nástupu na Smith College v roce 1941 studovala Granvilleová kromě matematiky také francouzštinu, ale ačkoli se jí jazyk líbil, francouzská literatura jí nebyla po chuti a brzy se soustředila na matematiku, teoretickou fyziku a astronomii :-

Byla jsem fascinována studiem astronomie a v jednu chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou změnit obor na tento předmět. Kdybych tehdy věděl, že v nepříliš vzdálené budoucnosti Spojené státy spustí svůj vesmírný program a astronomové budou při plánování vesmírných misí velmi žádaní, možná bych se místo matematika stal astronomem.

Mezi jejími učiteli na Smith College byl i Neal McCoy, který ženy matematičky obzvlášť podporoval, možná i proto, že jeho vlastní sestra byla matematička.
Granvilleová absolvovala v roce 1945 s vyznamenáním a získala stipendium od Smith Student Aid Society of Smith College, aby mohla začít studovat doktorát. Michiganská univerzita i Yaleova univerzita jí nabídly místo, ale pouze Yaleova univerzita byla schopna poskytnout další finanční podporu, kterou potřebovala. Na Yale nastoupila na podzim 1945 a pod Hilleho vedením zahájila výzkum v oblasti funkční analýzy. Napsala doktorskou práci On Laguerre Series in the Complex Domain (O Laguerrových řadách v komplexní oblasti) a v roce 1949 se spolu s Marjorie Lee Browneovou, která ve stejném roce absolvovala Michiganskou univerzitu, stala jednou z prvních černošských Američanek, kterým byl udělen doktorát z matematiky. Po dokončení doktorátu na Yaleově univerzitě strávila Granvilleová postdoktorandský rok na Matematickém institutu Newyorské univerzity, kde pracovala s Fritzem Johnem na diferenciálních rovnicích. Hille ani John ji bohužel nepodpořili v tom, aby svůj výzkum předložila k publikaci. Během tohoto roku také vyučovala na částečný úvazek na katedře matematiky Newyorské univerzity. Poté, co se neúspěšně ucházela o místo učitelky na Polytechnickém institutu v Brooklynu, přijala nabídku docentury na Fiskově univerzitě v Nashvillu a v roce 1950 na toto místo nastoupila.

Murray píše :-

V konečném důsledku však Granvilleová – která se od dětství chtěla stát učitelkou – nemohla přijmout velmi omezující podmínky, za nichž mohly černošské ženy na počátku 50. let zastávat akademické funkce. Když zvažovala své možnosti, bylo pro ni přirozené uvažovat o možnosti zaměstnání ve státní správě. … Na jaře 1952 se Granvilleová rozhodla hledat práci ve vládě a vrátit se do Washingtonu, D.C.

Práce, která jí byla nabídnuta v Národním úřadu pro normalizaci, jí poskytovala dvojnásobek jejího předchozího akademického platu, takže Granvilleová :-

Práce spočívala v konzultacích s inženýry a vědci z ordinací ohledně matematické analýzy problémů souvisejících s vývojem raketových rozbušek. … Seznámila jsem se s několika matematiky, kteří byli zaměstnáni … jako počítačoví programátoři. V té době byl vývoj elektronických počítačů v plenkách. Aplikace počítačů ve vědeckých studiích mě velmi zaujala, což vedlo k tomu, že jsem vážně uvažovala o nabídce zaměstnání od společnosti International Business Machines Corporation.

V prosinci 1955 Granvilleová opustila Národní úřad pro normalizaci a v lednu následujícího roku začala pracovat pro IBM. Nejprve pracovala ve Washingtonu, kde psala programy pro počítač IBM 650, v roce 1957 se pak přestěhovala do New Yorku, kde nastoupila na místo konzultantky pro numerickou analýzu v newyorském středisku zpracování dat společnosti Service Bureau Corporation, která byla součástí IBM. Když začal kosmický program Spojených států rychle postupovat kupředu, uzavřela NASA smlouvu s IBM, aby pro ni psala software. Granville se s radostí vrátil do Washingtonu jako jeden z týmu matematiků IBM :-

Mohu bezpochyby říci, že to byla nejzajímavější práce v mém životě – být členem skupiny zodpovědné za psaní počítačových programů pro sledování drah dopravních prostředků ve vesmíru.

V listopadu 1960 se Granvilleová vdala (ale stále nepřijala jméno Granville, což bylo jméno jejího druhého manžela) a přestěhovala se do Los Angeles, kde pokračovala v práci na výpočtech oběžné dráhy pro vesmírný program v Laboratořích vesmírných technologií.
V roce 1967 se manželství Granvilleové rozpadlo a ona se vrátila do akademického světa a přijala místo učitelky na Kalifornské státní univerzitě v Los Angeles. Její práce zahrnovala vysokoškolskou výuku a vyučovala jak numerickou analýzu, tak počítačové programování. Další její úloha spočívala v matematickém vzdělávání a podílela se na matematickém vzdělávání těch, kteří se připravovali na povolání učitele na základní škole. Tento zájem o matematické vzdělávání ji přivedl k zapojení do programu Miller Mathematics Improvement Program a v rámci tohoto programu vyučovala matematiku dvě hodiny denně na základní škole v Los Angeles v letech 1968-69. V roce 1968 se zapojila do programu Miller Mathematics Improvement Program. Z této zkušenosti vzešla její společná publikace s Jasonem Frandem Theory and Applications of Mathematics for Teachers (1975). Kniha se setkala s velkým ohlasem a byla přijata na mnoha školách. O tři roky později vyšlo druhé vydání, ale móda ve výuce matematiky se měnila a brzy poté přestala být kniha pro současné kurzy relevantní.
Granvilleová se v roce 1970 provdala za Edwarda V. Granvilla a samozřejmě teprve v té době přijala jméno „Granville“, které používáme v tomto článku. V roce 1984 odešla z Kalifornské státní univerzity do důchodu :-

Můj manžel se narodil a vyrostl ve východním Texasu a plánoval se do této oblasti vrátit, až odejde do důchodu. Často jsem ho doprovázela na návštěvách Texasu a , po několika cestách jsem byla přesvědčena, že přestěhování do venkovského prostředí ve východním Texasu bude vítanou změnou oproti metropoli Los Angeles. Našli jsme ideální prostředí na 16akrovém pozemku s domem a čtyřakrovým jezerem poblíž Tyleru v Texasu.

V letech 1985 až 1988 učila na Texas College, kde vyučovala na nově zavedeném kurzu informatiky. Přesto Granvilleová nechtěla opustit akademickou půdu a učila na Texaské univerzitě v Tyleru, kde vedla katedru Sama A. Lindseyho, a v roce 1997 odešla do důchodu.
Své názory na současné problémy výuky matematiky na amerických školách přednesla v přednášce na Yaleově univerzitě. Uvádíme několik citací z této přednášky:

Myslím si, že matematice hrozí vážné nebezpečí, že se připojí k latině a řečtině na hromádce předmětů, které byly kdysi považovány za nezbytné, ale nyní jsou, alespoň v Americe, považovány za přežitek zastaralé intelektuální tradice…
… matematika se nesmí učit jako řada nesouvisejících, nesmyslných technických postupů z nudných a prázdných učebnic.
Učíme, že existuje jen jeden způsob, jak vyřešit problém, ale měli bychom nechat děti zkoumat různé postupy. … Učitele však nepřipravujeme na to, aby tento nový přístup poskytovali.
… děti končí v matematice zmrzačené již v raném věku. Když se pak dostanou na vysokou školu, nejsou schopny zvládnout vysokoškolskou výuku. Je to tragické, protože téměř každá akademická oblast vyžaduje určitý kontakt s matematikou.
Učte děti sčítat, odčítat, násobit a dělit a nebudou potřebovat kalkulačky. Jak je naučit kráse matematiky, jak je naučit … řešit problémy, seznámit je s různými strategiemi řešení problémů, aby si tyto dovednosti mohly přenést do jakékoli úrovně matematiky? To je dilema, kterému čelíme.