UNDP Around the world

Jako jedna z prvních zemí, která se zavázala k výraznému snížení emisí skleníkových plynů (GHG), vede indonéská vláda cestu k zelenější budoucnosti. Indonésie si klade za cíl snížit úroveň emisí do roku 2020 o 26 %, což je méně než při zachování obvyklé trajektorie, a o 41 % s odpovídající mezinárodní podporou. Velká část těchto emisí pochází ze změn ve využívání půdy a odlesňování. Pro Indonésii je proto zásadní, aby udržitelně hospodařila se svými přírodními zdroji a zemědělskými postupy a současně usilovala o hospodářský růst, pokročila v celkovém rozvoji a pokračovala ve snižování chudoby. Provincie Východní Nusa Tenggara (NTT) se nachází ve východní části Indonésie. NTT je jednou z nejchudších provincií v Indonésii s výskytem chudoby 25,7 % ve srovnání s 16 % na celostátní úrovni (zdroj: Ústřední statistický úřad, BPS). Poměrně vysoká míra chudoby je chronickým problémem, a to již několik desetiletí. Živobytí v NTT je v drtivé většině závislé na zemědělství (80 %) a příjmy na venkově jsou přibližně šestkrát nižší než příjmy ve městech.

Zemědělství probíhá především formou samozásobitelské rostlinné výroby založené na dešti. Při současných zemědělských postupech jsou venkovské komunity z hlediska produkce vysoce závislé na klimatu a zajištění potravinové bezpečnosti je pro ně velkou výzvou. Kromě klimatu závisí výnosy plodin také na kvalitě půdy. V jihovýchodní Asii tvoří rozsáhlé plochy obdělávané půdy kyselé tropické půdy, které jsou pro zemědělství jen okrajově vhodné. Zemědělství v provincii Střední Sulawesi je rovněž provozováno na tomto typu písčitohlinité kyselé půdy a ovlivňuje mimo jiné produkci kukuřice a kakaa.

Projekt BIOCHAR je součástí multidisciplinárního terénního výzkumu prováděného ve čtyřech zemích Asie a Afriky, konkrétně v Zambii, Indonésii, Malajsii a Nepálu, který založil Norský geotechnický institut (NGI), Norská univerzita přírodních věd (UMB), ve spolupráci s příslušnými institucemi v hostitelské zemi. V rámci tohoto výzkumu se Rozvojový program OSN (UNDP) zaměřuje na zavádění biocharu do venkovských komunit v NTT a na středním Sulawesi. Tento postup spočívá ve zlepšení kvality kyselé a suché půdy přidáním dřevěného uhlí získaného z odpadní biomasy zahřívané bez přístupu kyslíku (pyrolýza).

UNDP posiluje postavení venkovských komunit a prosazuje politická opatření, která zohledňují význam biocharu jako 1) opatření ke zmírnění změny klimatu prostřednictvím sekvestrace CO2 v půdě a 2) jako adaptační opatření zlepšující vlastnosti půdy vystavené extrémnímu suchu a vlhku, a tedy zlepšující výnosy plodin a snižující ekonomickou a zdravotní zranitelnost vůči změně klimatu.

Význam projektu BIOCHAR spočívá v tom, že posílení postavení venkovských komunit v používání jednoduchého a nákladově efektivního zemědělského postupu přináší přímé výhody v podobě zlepšení výnosů plodin a následně i životních podmínek a zároveň nepřímé výhody v podobě doplnění zásobníků uhlíku v půdě a přispění ke snížení národních emisí skleníkových plynů.

.