Pomáhá mi Duolingo opravdu naučit se korejsky?

S aplikací Duolingo, která slouží k učení jazyků, si užívám spoustu zábavy.

Zpočátku jsem ji používala pouze k procvičování francouzštiny a španělštiny. Ale brzy jsem přidal i korejštinu a havajštinu.

Francouzštinu a španělštinu, ve kterých mám základ (nebo lepší, záleží na dni a na tom, jak moc jsem je procvičoval), jsem se brzy začal nudit a poněkud mě to štvalo.

Z nějakého důvodu jsem napsal, přečetl a vyslovil „Juan come manzanas“ tolikrát, že jsem dospěl k názoru, že jiné ovoce en español neexistuje.

Ale Juanova posedlost jablky není nic ve srovnání s tím, že si Duolingo zřejmě myslí, že jsem kočka en français. Nebo možná jsi kočka. Jsi kočka? Je suis un chat.

Místo toho, abych se zbláznil z opakování Juan come manzanas a Je suis un chat (nejsem kočka, sakra, Duolingo!), rozhodl jsem se to prohodit a přidal jsem havajštinu, protože, jak mi Duolingo ochotně řekne alespoň třikrát za sezení, havajština (a navažština) jsou umírající jazyky.

Pak jsem se rozhodl, že chci opravdu protáhnout mozek a vyzkoušet korejštinu. Miluju korejské filmy, tak proč se nepokusit alespoň trochu rozumět bez titulků?“

Po pravdě řečeno neumím korejsky vůbec nic. A je to velmi obtížný jazyk, který se naučíte, když nevíte nic, včetně abecedy, v čemž tápu v limbu Duolinga. Nebo jsem si to alespoň myslela.

Ale když mi tuhle jedna žena dala svůj občanský průkaz, na kterém nebyla vůbec žádná anglická slova, skutečně jsem dokázala poznat, že je to korejština, a ne nějaký jiný jazyk, který neznám.

Byla opravdu překvapená. A já taky!

Ale bylo to vzrušující. Začínala jsem poznávat jazyk, i když pořád nevím ani to, jak se korejsky pozdravit.

Proč neumím korejsky pozdravit?“

Mysleli byste si, že Duolingo začne s něčím takovým, jako je výuka pozdravu. Místo toho jsem se zasekla ve snaze porozumět abecedě, aniž bych do toho šla s tím, že tu abecedu vůbec neznám, a je to velmi zvláštní.

Ale místo abych byla frustrovaná, snažím se to všechno brát s nadhledem. Je to pro mě taková docela doslova cizí věc, že se nemůžu rozčilovat, že nic nevím. A v korejštině aspoň nejsou žádní neustálí pojídači jablek. (Zatím!)

Už jen rozpoznat znaky, které mi nejsou povědomé, je úspěch.

V poslední době se díky své práci setkávám se spoustou Korejců. Netuším, proč je takový příliv. Ale je to super.

A zatím jsem se dozvěděl, že naver.com je webová stránka, kterou Korejci používají pro svůj e-mail. Často ti mladí Korejci už docela dobře ovládají angličtinu, takže jim řeknu, že se učím korejsky, a oni jsou ohromeni. Říkám jim, že umím říct „mléko“, „děti“ a „to“. Tak praktické, že? Aspoň je to baví.

Věru nemám potřebu učit se korejsky, kromě toho, že jsem zvědavá na jazyk, který je tak odlišný od mého.

A přináší mi to pár dobrých úsměvů.

Druhého dne jsem přišla do Starbucksu a baristka měla jmenovku, o které jsem si myslela, že je na ní napsáno „Aloha“.

„Jmenuješ se Aloha?“ „Ano. Zeptala jsem se, nadšená, protože mám ráda neobvyklá jména.

„Ne, je to Alisha, jen se to otřelo,“ odpověděla.

„Aha, dobře,“ odpověděla jsem a pak dodala, že se přeřekla: „

„Já používám Duolingo, abych se naučila korejsky!“ řekla.

„Ach můj bože, to já taky!“ řekla. Odpověděl jsem.

Zasmáli jsme se. A pak něco řekla – ne že nebo dítě nebo mléko – a já jsem řekl, že nemám ponětí, co právě řekla. Řekla „ahoj“.

Super moc jsem se tomu smál.

Proč jsem se ještě nenaučil ahoj? Už přes dva týdny dělám lekce v aplikaci. Myslel jsem, že pozdravy jsou jednou z prvních věcí, které se začátečníci obvykle učí.“

„Aloha e Kaleo!“ už umím. (Ahoj, Kaleo!) v havajštině. Ale ne korejsky. Go figure.

Jak jsem říkal, snažím se zůstat ohledně učení korejštiny docela v klidu. Ale to, že neumím odpovědět na pozdrav, může být problém, pokud budu chtít někdy s někým konverzovat. Možná bych se měla víc dívat na korejské filmy (miluju korejské filmy!) a skutečně věnovat pozornost slovům místo titulků.

Pokud máte zájem naučit se nový jazyk…

Řeknu, že Duolingo asi není skvělé pro úplné začátečníky bez základu porozumění jazyku. Mému anglickému uchu zní mnoho různých znaků v korejštině úplně stejně. To může být i tím, že je to přes aplikaci a ne osobně. Nejsem si jistý.

Budu se muset zeptat Korejců, které potkávám v práci, jak se říká „ye“ a „yae“, a poslechnout si, jaký je mezi nimi v osobním kontaktu rozdíl.

Učení havajštiny představuje vlastní výzvu. Struktura vět je velmi odlišná, i když se stále používá anglická abeceda.

V jazyce je tolik apostrofů plus další drobné nuance, kterým jsem ještě úplně nepřišla na kloub, i když už začínám. A havajštinu bude ještě těžší najít způsob, jak si ji procvičit… ledaže bych se jel učit surfovat na Havaj, což byl můj sen. Pořád je to můj sen.

Ačkoli naučit se surfovat je prý velmi obtížné. Ale pokud dokážu začít rozeznávat korejská slova bez základu, pak se můžu naučit surfovat taky!“

Znovu říkám, že by člověku prospělo naučit se základy, než se vrhne na Duolingo. Ale ty malé dopaminové zásahy, když se vám něco povede, nebo desetkrát za sebou správně, když vlastně nevíte, o čem ta hra na matiku je, ale stejně se vám to povede.

Have Fun With It!

Baví mě aplikace a učení jazyků, ale opravdu netuším, jak moc je to praktické.

Rad bych se znovu ponořil do japonštiny (po dvou týdnech jsem ji opustil) a v italštině se naučil víc než jen jídlo a nadávky.

A kdyby Duolingo nabízelo estonštinu, skočil bych po ní rychleji než Juan a jeho jablka.

Pokoušel bych se i o němčinu, kdybych měl víc času věnovat se učení obtížné gramatiky.

Ačkoli jsem monolingvista s polyglotským srdcem, doufám, že jednoho dne budu moci říkat Juan jí jablka v každém jazyce.

Protože je to užitečné.