Jak seznamovací aplikace pomohla generaci Číňanů vyjít ze skříně

Od roku 2008, kdy Geng založil společnost Danlan, vzrostl počet uživatelů internetu v Číně stonásobně. Aby uspokojil rychle rostoucí poptávku, najal pět dalších členů týmu, provozoval webové stránky v pronajatém bytě a pracoval po nocích. Nakonec se rozšířil do Pekingu a až do roku 2012 vedl dvojí život – střídal role heterosexuálního policisty z Čchin-chuang-tao, šťastně ženatého a respektovaného svými kolegy, a homosexuálního podnikatele z Pekingu. Gengův přítel ho požádal, zda by mohl o Danlanovi natočit dokument pro čínskou sociální síť Sohu. Geng souhlasil, protože předpokládal, že video bude mít poměrně malou sledovanost. Nebylo tomu tak. Krátce po jeho zveřejnění Gengovi zavolali z policejního úřadu a požadovali, aby se vrátil na své místo. Jeho šéfové mu dali ultimátum: buď webovou stránku vypne, nebo dá výpověď a odejde. Ještě ten den podal výpověď i s uniformou, kterou nosil od svých 16 let. Byl zneuctěn – zavržen kolegy, neschválen rodiči – a jeho manželství se rozpadlo. Ale nakonec vyšel ven.

Soukromé podniky v Číně se musí pohybovat mezi vládními úředníky bez přímé konfrontace, fungují podle souboru pravidel, která jsou stejně neprůhledná jako svérázně uplatňovaná. Rozhodující pro úspěch společnosti Blued byla její schopnost sladit svůj program se zájmy úřadů. Když Geng přišel do Pekingu, viděl, že vládní zásahy v souvislosti s rostoucí epidemií HIV v Číně selhávají. (Odhaduje se, že do konce roku 2011 onemocní H.I.V. 780 000 Číňanů, přičemž téměř pětinu nákaz tvoří homosexuální přenos). Geng kontaktoval čínské Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, aby nabídl služby společnosti Danlan v oblasti veřejného zdravotnictví, a zajistil tak první vládní partnerství společnosti v roce 2009.

Dnes společnost Blued provozuje s Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí v Pekingu pracoviště pro testování H.I.V. a online databanku, která spojuje uživatele s dalšími testovacími centry po celé zemi. Toto spojenectví s vládou dodalo společnosti legitimitu v očích veřejnosti a potenciálních investorů. V listopadu 2012 C.D.C. pozvala společnost Danlan k účasti na konferenci ke Světovému dni boje proti AIDS, kterou vedl vysoce postavený úředník Li Keqiang, nyní druhý muž po prezidentu Xi Jinpingovi. „Zdravím vás, pane premiére, vedu webové stránky pro homosexuály,“ řekl Geng Le Liovi, když mu podával ruku. Podání ruky – zachycené na fotografii, široce sdílené v médiích a později vyvěšené u vchodu do sídla společnosti Blue City – změnilo její osud. Bylo to razítko strany, které zřejmě položilo základy pro rychlý růst společnosti.

Danlan představil aplikaci Blued v roce 2012, několik let předtím, než vláda zavedla celostátní politiku na podporu technologické ekonomiky. Společnost, kterou kdysi udržovaly při životě dary ve výši 50 až 500 jüanů, získala v roce 2013 první andělskou investici ve výši zhruba 480 000 dolarů. Poté získala investici v rámci kola A ve výši 1,6 milionu dolarů pod vedením společnosti rizikového kapitálu Crystal Stream a v roce 2014 získala dalších 30 milionů dolarů od další společnosti rizikového kapitálu DCM. „Věděli jsme, že sociální sítě budou vertikalizované a budou existovat niky,“ říká David Chao, zakladatel a generální partner DCM. „V Číně budou i niky masivní.“ V posledních několika letech, kdy si společnost Blued monopolizovala trh s aplikacemi pro gay randění v Číně, expandovala do Mexika, Brazílie a Indie. Agentura Bloomberg News citovala předpovědi zasvěcených osob, že pokud by společnost vstoupila na burzu, o čemž v roce 2019 údajně uvažovala, mohla by být oceněna až na 1 miliardu dolarů.

V Číně se říká, že „služba renminu“ (lidu) ustoupila do pozadí „službě renminbi“ (jüanu). Gengův obchodní model je zřejmě založen na přesvědčení, že sloužit renminbi znamená sloužit lidu. Argumentuje tím, že když nejdříve prokáže hodnotu gay Číny na trhu, změní se vnímání veřejnosti a otevře se cesta k většímu přijetí a svobodě. Podle Wanga Shuaishuai, přednášejícího na Amsterdamské univerzitě, který se zabývá výzkumem digitálních komunit gayů v Číně, se však tato strategie může ukázat jako omezená. Ačkoli aplikace sociálních sítí, jako je Blued, umožnily vznik komunit, jedná se o uzavřená, nikoli veřejná fóra, kde by Číňané mohli budovat hnutí za svá politická práva. „Problém s homosexualitou v Číně spočívá v tom, že pokud si udržíte svou sexuální orientaci v soukromí, nic se vám nestane,“ říká Wang. „Ale nemůžete získat veřejný respekt a uznání.“ Kdyby existovala webová stránka L.G.B.T.Q., jejímž hlavním účelem by bylo diskutovat o aktivismu L.G.B.T.Q., podle Dana Zhoua, čínského právníka, který se otevřeně hlásí k homosexualitě a specializuje se na práva homosexuálů, by do týdne zmizela. „Každý den vám někdo může bez předchozího upozornění zrušit webovou stránku,“ říká Zhou.

Blued má tým moderátorů obsahu, který pracuje nepřetržitě a dohlíží na to, aby byl veškerý obsah podle pravidel. „V čínské aplikaci jsou pravidla velmi jednoduchá. Pokud ukážete kousek kůže, jste pryč,“ říká Charles Fournier, bývalý produktový manažer společnosti Blued. Cenzurní směrnice společnosti, které jsou neustále aktualizovány, nedávno zakázaly snímky zobrazující šortky ustřižené nad koleny.

Duan Shuai se před dvěma lety, ve svých 30 letech, přiznal ke svým rodičům. Byl čínský Nový rok a jeho matka se opět ptala, kdy si domů přivede ženu. Když jí řekl pravdu, rozplakala se a požádala ho, aby odešel a už se nikdy nevracel. Cítil se smutný a zároveň svobodný – zničený, že zklamal svou rodinu, ale s úlevou, že konečně vyslovil ta slova. „Pro mnoho Číňanů je coming out zdlouhavý,“ říká Duan. „Většina lidí nevyjde ze skříně jako v amerických filmech a neoznámí, že jsou gayové, takovým náhlým, dramatickým způsobem. Často se nad tím trápí celé roky, shromáždí spoustu informací a položí je rodičům na noční stolek v naději, že jednoho dne začnou chápat.“

.